Kabelka z Echina

Pře pár měsíci jsem se plácla přes kapsu a objednala si nehorázně drahé Echino, to je japonská designová látka v kombinaci bavlny a lnu. Chtěla jsem zjistit, co na něm všichni mají, takový průzkum :) Popravdě na fotkách se mi vybraný vzor líbil více než v reálu.
Ale když jsem se po pár měsících dostala k šití kabelky v kombinaci s tmavě šedou koženkou, tak se mi ta látka začala líbit čím dál víc. Takže vážení tahle velká kabela je jen a jen moje ;)

Rozešito, tyhle kancelářské svorky jsou nepostradatelný pomocník při šití koženky, koženku totiž nemůžete špendlit pokud si jí nechcete poškodit

 Zkouška svrstvené kapsy, je to v cajkku, mobil se vejde :)

 a hotovo, rozměry dodám někdy později, už se mi nechce z postele jít dolu měřit kabelku :)

 zapínání na zip, jak jinak ... nejde mi ani tak o kapsáře, jako o to, že kabelka bez zipu se pro mě rovná obsah kabelky všude v autě a prostě pořád všude jinde než v kabelce

vnitřní uspořádání, kapsa na mobil, propisku atd. 

 a jedna velká na zip

 a v reálu pro představu velikosti (samosebou, že kabelky :), vyhrnutý bederák, domácí kalhoty a zbytek ignorujte

 fotila zase J., je to moje holka šikovná

ŠvP

Tajuplná zkratka pro školu v přírodě :) Paní učitelka nás požádala o nějaké odměny pro děti na školu v přírodě. Tak jsem našila úplně jednoduch kapsičky, tak snad se budou líbit :)
A tak si tak říkám, že bych asi mohla něco ušít i paní učitelkám, přecijen konec školního roku se blíží, uteklo to neskutečně.

Koženkový počin číslo 2

Kabelka, vlastní střih. Poučena z předchozích nezdarů, jsem dala kožence ještě šanci a pustila se do kabelky. Kombinace tak trochu v nordic stylu, krásná, jen pro mé momentální životní období naprosto nevhodná, byl by hned jak prase, takže je k mání. A nebojte tentokrát bez chyb, nitě jsou provázané a vše je tak jak má být :)

Pohled ze předu

 kapsa na magnet schovaná pod předním koženkovým dílem

Můj boj s koženkou

Děti mají doma spoustu doktorských hraček v hnusných plastových kufřících. Postupně jsou doplňovány o prošlé autolékarničky, takže se sady do plasťáků nevejdou. Tak jsem se jednoho dne rozhodla, že jim ušiju lékařskou brašnu, do které se všechno vejde a ještě ke všemu bude parádně stylová. Takže žádná látka, ale skorokůže ... koženka. Takže jsem objednala bílou, tmavš šedou a fialovou koženku. Samosebou na brašnu jsem potřebovala jen tu bílou, ale když už objednávám ... znáte to :)
Vypotila jsem střih, nastříhala a pustila se do šití. Nadávala jsem u toho neskutečně, neprovazovala mi nit, hrůza. Tak jsem další den koupila silnější jehly a nit na džínovinu ... no a ... pořád to neprovazovalo, takže další párání. Zuřila jsem, proč mi to jako nejde, když koženka se dá prý bez problémů šít na normálním stroji. Když jsem se uklidnila, zjistila jsem zásadní chybu číslo 1, povolený přítlak, takže na šití koženky doporučuji maximální přítlak a né si to nechat povolený jako já, protože poslední počin byla aplikace na Hajánka :) Šilo to lépe, ale pořád to nebylo ono ... takže další ponaučení ... na mém stroji se nikdy nepokoušejte šít koženku bez kráčející patky.
Brašnu jsem nakonec vypotila, chyb má jak kdyby to šila šička panna :) Dětem se ale líbí. A další koženkový počin dopadlo o 100% lépe :)

Šaty na přání

... a rvnou 2x.
Jedny krátké z tričkoviny a jedny dlouhé z teplákoviny.

Dva nové střihy a jedna předělávka dlouhých, vybraná látka na lemy nebyla ta pravá a já mu shodit svůj kohoutí hřebínek a s pokorou přiznat, že nejsem tak dobrá, abych se pokaždé trefila do vkusu (jak jsem si myslela :)

krátké se zavazováním

Původní verze dlouhých a po úpravě do pastelek (v rozmazané fotce, ale už jsem fakt líná to fotit znova :)

Jarní várka turek

Přišla objednávku na dvoje letní turky tyrkysové a cyklámenové, cyklámen bohužel dlouhodobě není, tak jsem zkusila ostružinu, ale pro budoucí majitelku to nebylo to pravé :) Nakonec padla volba na hnědou a myslím si, že nebude litovat, protože kombinace hnědé s pestrou designovou bavlnou na kapsu je doknalá.
No a když už jsem objednávala, tak jsem si vzala i viskozu na jedny pro sebe, moje první ... no fakt nekecám našila jsem jich desídky, ale vlastní jsem nikdy neměla. Vždy když jsem si říkala, že pokud se tyhle neprodají budou moje, tak se po nich jen zaprášilo. Takže švestkové jsou jenom moje, nikomu je nedám a dnes si je vezmu na sebe :)
No a když už byla doma ta ostružina, tak ji nenechám ležet v koutě ... a ostružinové jsou volné na prodej. K těm jsem chtěla i nějaké "akční" foto a jelikož muž zrovna předělával vjezd, tak jsem ho nechtěla rušit od práce :) a využila jsem svoji sedmiletou dceru a docela to zvládla. Takže máte důkaz, že moje turky může vážně nosit i těhotná v osmém měsíci.
J. focení tak bavilo, že se pak s bráchou fotili navzájem a moc je to bavilo :)

Mo je a jenom moje :)

Na přání do Tábora

A volná ostružina na prodej, najdete je na Fleru, nebo piště na e-mail

A moje příšerky :)

Ale některé fotky se J. fakt povedly, asi vím, na co budu šetřit k narozeninám nebo zkusím nechat opravit starou zrcadlovku ;), protože té holce to asi fakt jde

To se tak někdy stane

... že došijete Hajánka, nafotíte ho, nahrajete fotky do PC a zjistíte, že je chudák bez namalovaných tváří, už je má, jen mu musím dodělat aktuální foto :)
Hajánků je nastříháno ještě hodně, ale nějak není čas na jejich došití, proto jsem ráda, že po dlouhé době zase na jednoho došlo :)