U našich dětí se tato období střídají, ale převládá období, kdy nějakou tulivěc potřebují. J. měla jako malá bavlněnou pletenou deku šedé barvy z výprodeje H&M (deka byla původně zakoupena pro E. tou dobu hovícího si v břiše, takže byl bez šance :). Deku milovala, bez ní neusnula, když jsem ji chtěla vyprat, tak jsem musela tajně a stihnout ji usušit, dostatečně vyválet (ovonět) v peřině do J. dalšího spánku. Poprvé jsem to nevychytala a deku normálně vyprala a deka nestihla uschnout, řvala neskutečně ... a šla spát s mokrou dekou. Teď už o ní netouží a okousanou deku jsem musela obháčkovat a slouží dál našemu nejmladšímu. J. má momentálně postel zavalenou neurčitým množstvím ručně šitých hraček ode mně a od mé kamarádky.
E. byl tradičnější, měl a má psa z Ikea, pojmenoval ho Píďa, kde na to jméno přišel to se mně neptejte, byli mu dva roky, když si ho vyhlédl a při každé návštěvě obchoďáku se ho domáhal :) Bylo období, kdy bez něj nedal ani ránu, chodil s námi i na hřiště. Teď bydlí střídavě v jeho posteli, na zemi pod postelí a podobně.
B. se zatím nijak nevyhranil, důležité je, aby postel byla plná krámů, na kterých se nedá spát a on se mohl přesunout k nám :)
Ale od té doby, co matka občas ušije nějakou hračku Hajánka, touží oba po svém, ti s nohama a rukama je moc neberou, ale ten nejobyčejnější Hajánek Fapulátko, tak ten jo, toho prý musí mít ... no tak ho už konečně mají. (Ještě musím ušít jednoho, protože zvěřinec v posteli naší dcery má prý stále volná místa :)
| Z žlutého fleecu pro E. |
![]() |
| Ze světle zelené teplákoviny pro B. (tentokrát jsem zkusila vyšít obličej až na hotovém Fapulátku ... |
![]() |
| ... a šlo to |
V. zatím žádného Hajánka nepotřebuje, tomu jsem před porodem rozešila a po porodu došila deku a obláčkové polštářky. Nejvíc je využívá B., který se k nám do ložnice vždy přesune. Prostěradlo jsem tiskla už dávno s dětmi, měl to být původně závěs do jejich ložnice.






