Byl to opravdu náročný týden. E. byl u zápisu, ale chudáka ho skolila chřipka, takže šel k zápisu nadopovaný nurofenem, ale zvládl to bezvadně. Samotnou mě překvapil jak krásně určil menší a větší čísla, dokonce si vzpomněl, že táta pracuje jako "ajťák" :). Vtipné bylo když se učitelka zeptala s kým to přišel, on se zhroutil v židli a "pronesl ježiši" a začal citovat naše jména včetně příjmení :) Prostě můj pan profesor, můj první chlapeček a moje láska :)
 |
| měl chudák obrovskou trému, že to nezvládne |
 |
| ale sladký pendrek to zachránil :) |
V. dostal svůj první příkrm, muž vybral pastyňák, za neskutečného šklebení jsem do něj vpravila asi tři lžičky, při pokusu vnutit mu čtvrtou, hodil šavli a vrátil nám všechno, co jsme do něj nacpali :D Další den měla mrkev větší úspěch, ale setrvává na svých maximálně pěti lžičkách, je to "jedlík" jako jeho sestra. Kluci si v jeho věku mohly panty vypáčit a já nestíhala ty zobáčky krmit. Pořád říkám, že V. je dvojče naší J. (ostatně kdyby byla kluk, tak se jmenuje V.), ale nakonec se rozhodli přijít k nám po jednom, protože si nechtěli tu matku totálně zničit :)
A jak dopadl zápis - je přijat a já doufám, že to zvládne. Hodně jsme přemýšleli, jestli do školy ano nebo ne, protože je červencový. Ale on to zvládne, ve školce ho to baví pouze pokud se něco učí, takže mě zásobuje informacemi, kdo objevil Ameriku, jaký je rozdíl mezi severním a jižním pólem, kde žijí jaká zvířata, kde leží Kanada a zajímá ho, kdo byl Einstein a co je teorie relativity :)
A moje maličká J. která roste jako z vody , donesla výzo a má opět samé jedničky.
A abych nezapomněla na B., tak ten se pořád vzteká a rozhodl se jíst jen sladké ... grrr.
 |
| B. a jeho detašované jídelní pracoviště |
A já si šiju kabát, doufám, že ho unosím alespoň na horách. A není to kabát jet jat ledajaký, ale pro mně i pro vílu, on se totiž nosí v šátku.
