Květen

Venku je jaro v  plném proudu a já víc času než u stroje trávím na zahradě. A taky se to vyplácí, už byla i první sklizeň ;)

mangold, ředkvičky, jarní cibulka, máta, salát, libeček ... co víc si přát :)

Pak mě od stroje vyhání ještě malování, protože naše zlatíčka mi dávají zabrat a nutně potřebuji relax. Miminek v noci od narození spí špatně, kojím ho x krát za noc. Takž kafe je můj věrný kamarád, jinak nefunguju. Jsem zvědavá jestli budu mít ještě někdy víkend sama pro sebe nebo pro sebe a mého muže dřív než budeme v důchodu :) Ale co jsou naši a jednou mi to ještě bude chybět.

Ale občas něco vnikne třeba červená sukně na přání, na skříní čeká na pořádné nafocení modrá a u stroje jsou nastříhané 3 dlouhé džínovky. Tak třeba je konečně po 14ti dnech došiju.

O sebeprezentaci a antistresu

Nedávno jsem si někde přečetla jak je hrozné, když nějaký malovýrobce, používá blog jako zdroj své sebeprezentace. A jak je fajn, že některé blogerky to tak nemají. Musela jsem se nad tím pousmát, protože snad neznám blogerku (která něco tvoří a vyrábí na prodej), která by svůj blog nepoužívala právě tímto způsobem. Několik dní jsem přemýšlela, jestli když se vyfotím ve svém zboží a budu přitom stavět hrad z designových kostek se sebeprezentuju ;) nebo jestli to je jenom o těch dětech nebo těch kostkách :)  Ono to mnohdy není tak patrné, ale v prvé řadě musíte zaujmout třeba vystajlovaným obývákem nebo třeba tím, že si pravidelně fotíte své nalakované nehty, své nohy nebo třeba trávník před domem. Ostatní vás začnou sledovat a je jedno, jesti je to z důvodu inspirace, nebo proto, že nechápou proč si fotíte zrovna ty nohy (to je taky na samostatný článek nebo post nebo jak se tomu říká :)
Já si na blog cpu hlavně, to co ušiji, občas děti, ale tam se s tím hrozně peru, co je ještě etické sem dát, protože je to jejich život, nohy si nefotím (i když jednu fotku tu asi mám :) a o svých psychických problémech a migrénách nepíšu, klíčová slova nepoužívám protože na to jsem moc lína a za blogerku se nepovažuji.
Takže víte co? Dám sem klasicky obrázky nových sukní, z krásných teplákovin se vzorem, který nápadně připomíná antistresové omalovánky a moc mě baví (ten vzor, omalovánky, jak jsem zjistila, mě nebaví :)
Původně jsem chtěla ještě dofotit nějaké doplňující fotky, třeba těch omalovánek :) nebo vymalovaný kousek té úžasné teplákoviny, ale nějak nebylo kdy :)
Takže konec řečí a kdo se sem chodíte inspirovat nebo kochat nebo si říkáte ona je nějaká divná, tak tady máte konečně ty fotky, ať se  z mého sebeprezentační antistresového okénka neunudíte k smrti nebo se nedostane do stresu, protože pak by vám mohla pomoci jen sukně ode mne (antistresová jak jinak :)

první várka byla nejlepší k omalování

pentle a krajky navždy :)

klasicky áčkový střih, který lichotí skoro každému,  i když někdo může tvrdit opak

druhá várka byla vyprodaná ještě dřív než přišla látka, ale ....

zbylo i na jednu krátkou a ta je stále k mání

a poslední várka má podklad džínově modrý a tahle je má

já vím, že si pr sebe vždy nechám tu nej, ale zase hodně kousků jde hned k zákaznicím a já musím čekat až na mě přijde řada

ale ta se zeleným lemem je stále volná

a s fialovým také

Tašky dvě

Jak všichni víte primárně šiji oblečení. Hlavně dámské, dětské už zcela ojediněle, na zakázku pro ratolesti svých stálých zákaznic.
A občas sběhnu k nějaké kabelce, tentokrát dvě velké kabely. Stále se čím pracovat s koženkou, mám novou teflonovou patku, ale popravdě moc jí nepoužívám, kráčející patka se s koženkou umí poprat nějak lépe.
Obě kabely zůstávají v rodině, ale aby  to nikomu nebylo líto, tak chystám jednu  limitovanou novinku ;)

modrá s ptáčky a šedou koženkou

uvnitř jedna dělená kapsa na mobil a jedna zapínací na magnet

asi začnu na kabelky používat více kovový zipy, vypadá to lépe

a tady jsou obě dvě krásky

a jedna muší nebo co to tam lítá, trošku ulítlý vzor, ale je moje, tak t se hodí ;)

popruh na třikrát přeložený

Kombinace bez legrace ... nebo třeba s legrací :)

Jak jste si jistě všimli, tak moje oblečení šité pod značkou VeNaAn je hodně barevné. Ráda kombinuji vzory a materiály. Vzniká tak originální, variabilní a pohodlné oblečení, v kterém se budete cítit dobře celý den.
Oblečení navrhuji tak, aby se dalo nosit na několik způsobů a bylo vzájemně kombinovatelné. To znamená, že jeden kousek oblečení může posloužit ´v elegantním, ale i free stylu.

Takže tady je první (a doufám, že  nebude poslední:) fotoreportáž toho jak můžete mé oblečení kombinovat.
Tak tedy v hlavní roli:
1. Krátké šaty z plyše a úpletu
2. Cardigan
3. Turecké kalhoty
4. Dlouhá sukně z teplákoviny

Základ tvoří krátké šaty, ke kterým můžete obléknout klasicky punčocháče a kozačky nebo klidně lodičky

a vyrazit do práce :)

a pokud nemusíte punčocháče, tak si k nim vezměte slimky nebo i jiné kalhoty

pokud máte rádi vrstvení a nebojíte se trošku extravagance, tak je s klidem vezměte přes turky (ano uznávám hodila by se jiná barva, ale turecké kalhoty mi většinou zmizí rychlostí blesku :)

pokud je nakombinujete s dlouhou sukní, máte rázem originální šaty, kombinace se sukní je asi můj favorit

Ještě na chvíli věřit na víly

Krásnou látku s vílami jsem už použila na kapsu a lem sukně, ale byla zakoupena byla na šaty pro J.
A konečně jsem se k nim dostala. Miminek neustále někam leze, takže jsem je šila po chvilkách skoro celý týden, děsný :)
Ono vůbec moje produktivita je na minimu, je to nějaké náročné :), ale vzhledem k tomu, že jsem nikdy pracovat nepřestala, mě to až tak netrpí, ono to zase půjde. Takže momentálně věnuji svůj čas došíváním objednávek od rodiny.

Střih šatů jsem dělala sama a změrně širší, aby je J. unosila opravdu dlouho, počítám, že se s šatů stane pak tunika.

výstřih na zadním dílu jsem dělala zavazovací, do knoflíčků se J. motají vlasy

lemování

prvně jsem se vrhla i na kapsu do švu

Jak to všechno stíháš

Jak to všechno stíháš ... ptají se mne často osoby známé, ale i neznámé. Upřímně, já mám dojem, že to spíš nezvládám a nestíhám. Momentálně šiji pro J. už třetí den šaty, práce všeho všudy, tak na dvě hodinky. Ale náš lezec všude vleze a vyleze a potřebuje nonstop dozorce :) A co víc leze i po mně, jakmile sednu ke stroji :)

asi mě miluje :) ... i když musí bydlet pod stolem :)

A taky mám jeden zásadní problém, abych mohla pracovat, potřebuju mít alespoň trochu uklizeno v domě, jinak jsem nervní a odbíhám od stroje nacpat myčku, otřít stůl apod. To toho člověk pak moc neušije. Můj nesmírný obdiv mají holky, co šijou a mají doma uklizeno. I když já je podezírám, že si ty uklizené interiéry fotí dopředu :D

Ale abych nebyla úplně negativní, občas to vyjde, je uklizeno (relativně :) a když se ještě děti rozhodnou, že uvaří oběd, tak pak je to paráda a já šiju a makám jak divá, no a v ten moment vznikají všechny ty turky, sukně a nově možná i něco úplně jiného ;)

vrchní míchač

vrchní strouhač

vrchní dozor :)

a výsledný produkt ... byla to dobrota

A také mám nakoupeny úplně nové látky, krásné, na jarní kolekci, která bude jednoduše SNOVÁ :)